Chov švábů

Šváb turkistánský (Shelfordella tartara) se svou velikostí okolo 3cm patří mezi menší druhy švábů a v přírodě bychom ho našli na Blízkém východě. Velmi rychle se pohybuje, a právě kvůli svojí pohyblivosti je ochotně přijímán většinou terarijních zvířat, ačkoliv některá odpuzuje jeho charakteristický zápach. Pro jeho chov vyhovují teploty okolo 28°C, nad 30° už se zkracuje délka života dospělců.

Samice tohoto druhu kladou ootéky, které se líhnou v závislosti na teplotě během 3-6 týdnů. Líhnivost ooték výrazně zvýšíme umístěním slabé vrstvy substrátu do chovné nádrže a občasným rosením, nebo ootéky můžeme vždy čas od času z nádrže vybrat a inkubovat mimo nádrž, případně se občas doporučuje umístění kladiště. Z ootéky se líhne 20-30 nymf ve velikosti okolo 3mm, které dospívají ve věku kolem třech měsíců a dospělí švábi žijí necelý rok. 

Jde o jeden z nejčastěji chovaných druhů švábů. 

Mezi jeho výhody patří rychlé rozmnožování, neschopnost letu(pozor, samci umí pomocí svých křídel plachtit na krátké vzdálenosti) a také to, že tito švábi nejsou schopni lézt po skle ani po hladkém plastu. Pro někoho může být nevýhodou jejich typický zápach, který ale není ani z poloviny tak nesnesitelný jako vražedný zápach cvrčků, a nespornou nevýhodou je jeho schopnost dlouhodobého přežívání v bytových podmínkách, ikdyž jeho rozmnožování zde je naprosto výjimečnou záležitostí. Opatrnosti ale není nikdy nazbyt. 

Pro samce jsou charakteristická blanitá křídla.

Samice postrádají křídla a jsou celkově robustnější.